Zavřeli malíře do klece z bambusu
ruce jen do klína a barvu jen očím
koho to dojímá, všichni jsme v poklusu
i Země se netečně točí

Někdy jsme na suchu i když nám naprší
v duši jsme opsaní, jak verše svých předků
v srdci jsme orvaní, skryjem to retuší
a klidně se zbavíme svědků

Barvy jsme vylili
k čemu nám duha?
když vlastní košili
obléknem ztuha

Barvy jsme vylili
společně s citem
těžké je léčení
všechno je vžité

Zavřeli malíře do klece z bambusu
někdo ho proklíná a jiný se baví
poslední zhasíná, to bylo rámusu
to se tu sešli ti praví